Letecká technika-bombardéry
Dvoumístný
čtyřmotorový strategický bombardér s vlastnosmi STEALTH.
Letoun B-2
byl vyvíjen od roku 1978 na základě požadavku USAF mít bombardér, schopný
pronikat do nepřátelského prostoru, jímž by částečně nahradilo a doplnilo
tvořené typy Rockwell B-1B
Lancer a Boeing B-52
Stratofortress. Měly být použity tzv. "stealth" technologie; bombardér měl
být v co nejmenší možné míře zachytitelný radarem. Zvítězila firma Northrop, jež
prosadila koncepci létajícího křídla, o níž usilovala již od 50. let. První
prototyp vzlétl 17. 7. 1989 a první sériový stroj opustil tovární halu 17. 12.
1993. Objednávka byla snížena z původních 132 na pouhých 21 strojů. Redukce byla
důsledkem zániku hrozby ze strany SSSR. Náklady na výrobu těchto strojů za celé
období činily 44 miliard USD, na jeden stroj tedy připadá asi 2,1 miliardy USD.
Všech 21 strojů
slouží u 509. bombardovacího křídla USAF. V boji byly B-2 (zúčastnilo se šest
strojů) poprvé použity na jaře 1999 při útocích proti Jugoslávii. Při celkovém
počtu 49 misí stroje vzlétaly ze své domovské základny Whiteman v Missouri a po
splnění mise se zase vracely zpět. Každý let trval asi 17 hodin. Zatím poslední
akcí těchto strojů bylo bombardování pozic Talibanu v roce 2001. Dálkového
bombardování se zúčastnilo šest letounů, přičemž zbylých patnáct nebylo použito,
přestože byly plně letuschopné. B-2 opět vzlétaly ze své domovské základny, po
svržení pum však pokračovaly na britskou základnu na ostrově Diego Garcia v
Indickém oceánu, kde se vyměnily osádky a doplnilo palivo, poté stroje opět
odletěly do USA. Podle ministra obrany USA Donalda Rumsfelda, který jednal na
přelomu let 2001-2002 s generalitou USAF o budoucnosti dálkového bombardovacího
letectva, je do budoucna nutno doplnit počet současných strojů B-2. Výrobce
letadla nabídl před časem stavbu dalších 40 letounů za celkovou cenu 30 miliard,
za jeden stroj by tedy cena dosahovala částky 750 milionů USD.