Zpětné rotace se dosáhne pomocí gumové resp. silikonové překážky, která se nachází ve vrchní části začátku hlavně, o kterou zavadí kulička. Tření na vrchní části kuličky je větší na spodní části a proto dochází k rotaci kuličky.
Když rotující kulička prochází atmosférou hustota vzduchu nad kuličkou je nižší, než pod ní. Proto vzniká síla, která zvedá kuličku,která se brání gravitační síle, která působí na každý předmět dle známé formule 9.81m/s².
Daniel
Brunelli svého času zjistil spojení mezi pohybem plynu(nebo tekutiny) a
jeho tlakem. Tlak v rychle pohybujícím se plynu(nebo tekutině) je
menší, než v pomalu pohybujícím se plynu. Tento princip používají
letadla pomocí tvaru křídla. Vrchní část křídla u letadla je ohnutá, a
proto stlačuje vzduch pod křídlem a nutí ho pohybovat se rychleji než
pod křídlem.
Když kteroukoli kouli roztočíme, na straně směrem
její rotace vzniká dodatečná síla např.: Když kouli hodíme s
levotočivou rotací(proti hodinovým ručičkám), vytvoří se dodatečná
síla, která tlačí kouli vlevo. Na tomto principu funguje Hop-up.
Použití rotace, jako dodatečné síli např.: ve vakuu je zbytečné,
protože neexistuje odpor a tlak vzduchu. Vzduch se na vrchní části
kuličky zrychluje, a na spodní se zpomaluje, protože se potkají dva
proudy vzduchu. Díky tomu vzniká nadnášející síla, která tlačí kuličku
z oblasti vysokého tlaku do oblasti nízkého tlaku. Tento fenomen je
znám jako síla Magnus
e, konkrétně toto se používá u golfistů a tenisů při točených míčcích.
Existuje
také druhotný efekt zpětného vrácení koule, který má vztah k
turbulentním tokům, které vznikají za letící koulí. Když je kulička
vystřelena bez rotace, jsou turbulentní toky symetrické a nemají žádný
vliv na let kuličky. V případě udělení rotace kuličce se směry
turbulentních toků korigují, v složení taky vzniká podtlak nad koulí,
který zvětšuje nadnášející sílu působící na kuličku. Tento druhotný
efekt je nám jako "efekt odklonění stopy". Toto můžete vidět na vlastní
oči, když hodně přitáhnete hop-up kulička poletí nahoru.
Hlaveň
se závitem. Závit — několik drážek v hlavni, které dodávají kulce
rotaci kolem vlastní osy. Závity se používají ve střelných zbraních, ne
kvůli prodloužení dráhy letu kulky, ale kvůli udělení stability kulce
letící vzduchem.
Tento princip působí jen na sférické objekty.
Poprvé se objevily závity u mušket, které používaly kulatou olověnou
kulku(která se časem začala vyrábět podlouhlá, kvůli větší stabilitě).
V době válek o nezávislost Ameriky na sobě Angličané pociťovali
účinnost této novinky. Když kulka vcházela do hlavně, závity ji nutily
se otáčet(u většiny zbraní levotočivé). V době letu vzniká efekt
gyroskopické stability. Kterýkoli objekt, kterému udělíme rotaci kolem
jeho osy je gyroskopicky stabilní.
V tomto se můžete
přesvědčit, když roztočíte basketbalový míč a necháte ho rotovat na
prstu. Čím větší rychlost rotace, tím stabilnější je míč a tím větší
sílu je třeba použít na odklonění míče z osy rotace.
Tato
stabilita nedovoluje špičce kulky kmitat ve vertikální ose a nutí se co
nejdéle držet zadaného směru. Proto kulka vystřelená z hlavně se
závitem s větší pravděpodobností trefí cíl. Čím větší rychlost rotace
kolem své osy kulka má, tím delší dobu má stabilitu. Jenom do určité
hranice. Příliš prudké závity budou odebírat více energie a také hodně
zahřívat hlaveň.
Představte si vlček(hračka využívající
rotace). Čím rychleji se točí, tím déle stojí. Čím pomaleji se bude
otáčet, tím kratší dobu bude stát. To samé platí u kulky.
CO TO VŠECHNO ZNAMENÁ?
Vlastně
závit a hop-up udělují kulkám odlišné vlastnosti. Závity zvyšují
přesnost, a jako druhotný efekt zvyšují dolet. Hop-up zvyšuje dolet s
druhotným efektem zvýšení přesnosti.
Pro větší přesnost by se
teoreticky dala vyrobit Airsoftová zbraň s hlavní se závitem, ale proto
by se musel zvýšit výkon zbraně, zvětšit hmotnost kuličky a tvar
kužele. V tomto případě by se zvýšilo riziko ublížení na zdraví.(a na
co vymýšlet když už existují výkonné ostré zbraně).
